Tottenham získal zpátky dvě klíčové osobnosti, které mají vdechnout život projektu Roberta De Zerbiho. Dejan Kulusevski a James Maddison se vrátili po dlouhých zraněních a Spurs si doma poprvé v sezoně připsali ligové vítězství, když porazili Coventry.
Při Kulusevského dlouho očekávaném návratu po zranění nedošlo k velkému emotivnímu projevu, tichému okamžiku zamyšlení ani zranitelnému pohledu k nebi. Krátce prohodil pár slov s velmi vášnivým De Zerbim, mrkl na taktickou tabuli a vyběhl na hřiště, které ho přivítalo rykem 60 tisíc fanoušků Spurs.
Kulusevski pomohl dotáhnout výhru
Podle autora je to důkaz Kulusevského nesobecké a hluboce věřící povahy, že dokázal odložit stranou vlastní emotivní návrat a pomoct Spurs k prvnímu ligovému vítězství sezony před domácím publikem proti Coventry.
De Zerbi nasadil Kulusevského ve chvíli, kdy bylo utkání vyrovnané a Coventry tlačilo na vyrovnání. Rychle se ukázalo, že ocelově odhodlaný švédský tvůrce hry tam není jen jako morální podpora. Jeho divoké náběhy do kanálů posouvaly Spurs výš po hřišti ve chvíli, kdy hrozilo, že se stáhnou do vlastního vápna. Ani po téměř 18 měsících na marodce nebylo znát, že by se Kulusevski fyzicky omezoval, a Coventry dostal pod tlak.
Po závěrečném hvizdu stadionem Tottenhamu proběhla vlna úlevy. Kulusevski si naplno vychutnal okamžik, o kterém ještě před několika měsíci pochyboval, že je vůbec možný, a dlouze se objal s Jamesem Maddisonem, který si procházel vlastní cestou zpátky k fitness.
„Představte si, že nemůžete dýchat“
Při rozhovoru s novináři v tunelu Kulusevski popsal, že svým blízkým řekl, že už možná nikdy nevkročí na fotbalové hřiště. Pak okolo náhodou proběhla jeho dcera v dresu s nápisem „my hero, 526“ na zádech. Právě rodina byla jeho hnací silou a důvodem, proč chtěl návrat i ve chvíli, kdy se zdál nemožný.
„Představte si, že se na vás všichni vykašlou. Představte si, že nemůžete, a víte, fotbal je pro mě jako dýchání,“ řekl Kulusevski a na chvíli se zastavil, aby zhodnotil mimořádný večer pro sebe i svou rodinu.
„Představte si, že dva roky nemůžete dýchat, ale pořád máte rodinu, chodíte do práce, děláte to s úsměvem, jste s týmovými kolegy, vyhecováváte je, a to chce hodně lásky, hodně odvahy a hodně víry.“
Spurs s nimi vypadají jinak
S vyléčenými Maddisonem a Kulusevským působil tým sebevědoměji a důraznějc v zakončení. De Zerbi věří, že „s nimi v kabině je jiná atmosféra“.
Jde o odlišné charaktery, ale podobné příběhy. De Zerbi ví, že se Spurs musejí na hřišti i mimo něj inspirovat právě Maddisonem a Kulusevským.
Vzácná domácí výhra, teprve šestá z posledních 37 ligových zápasů na vlastním stadionu, vděčila hodně Maddisonovu vlivu při jeho prvním startu po 17 měsících, ale také Kulusevskému. Ukázala Spurs, co jim chybělo. Problémů mají londýnští celek mnoho, ale není náhoda, že bez Maddisona a Kulusevského postrádali kreativitu i přesvědčení.
Pokud chtějí Spurs v sezoně pokročit, měli by se od obou hráčů učit. Jejich psychická odolnost je příkladem pro zbytek týmu a něčím, čeho bylo dosud nedostatek.